Svobodná touha.

Jak malá travní panenka

v louce plné kytek,

ta něžná pomněnka,

ten drobný malý kvítek

je okem zřetelná jak momentka

pouhá a lesy jako ochrana

je svobodná touha.

Když jako motýlek tančí tu bosá,

po ránu něžná když padá rosa,

vítá slunce v mlžné páře 

když vyjíždí na nebe ve sluneční káře,

s rozvahou na nebi hřejivě září

když panenka travní je kvítkem

mnoha tváří....zahřívá paprsky

její nožky studené,šatičky od rosy

mokré a zelené.

Ale panence to nevadí

a točí se v rose jak kolovrátek

ve svobodné touze je tohle svátek...

v pocitu duše takhle to cítím

když tady usedám v lučním kvítí,

jsem natolik svobodná a volná,

jsem jednou z nich když kývají mi

na pozdrav pampelišky tak bílé

jako sníh,hlavinky svoje mým směrem kloní,

chmýříčka jejich kolem mě se vzduchem honí.

Na blankytném nebi honí se i mráčky

a panenka travní zve ke svému tanci

zpívající ptáčky...je to hudba života

uchem pouhá v tomhle tom ráji

ta svobodná touha...

a já mezi nimi pomalu s klidem dohlížím

jak se všem daří,jsem jejich květenou,

tou Magdalenou Máří.