Strom života.

Jak záhadný je ve své kráse,

ty jeho větve,ty zelené listy

a sám sebou je si jistý,

jak pevný a obdivuhodný je

ve ztemnělé noci,

stojí tam v celé nádheře

čekajíc na promoci...

Stojím pod ním a ne sama,

jsme dva a ruce spletené,

pozorujíc tu jeho pýchu

postavenou ve výšinách tmavých oblaků,

v těch stříbrných hvězd vyšívaných povlaků.

Jaká podobnost filmu "Avatar", 

v této hvězdné noci je tento strom

životní dar,dýchá na mě jeho silná energie

a slyším své srdce jak divoce bije,

co děje se v tu chvíli ve mně...

snad chce se mi vykřičet tu sílu krásy,

tu mnou pronikající víru spásy

a nastavuji tomu líc,to uvědomění,

že já jsem vlastně proti tomu

takové malé nic....

Ä sem tam mezi větvemi v tom

zvláštním nočním tichu

se hvězda mihotá...snad i ona

nemůže se nabažit z té krásy

tu stojícího stromu života.