Temné noční kroky.

Zas a zas se vrací ty temné

noční kroky,slýchávám je už

dlouhé roky a strach otřásá

mojí duší...to temno těch kroků

nočních mě v mém klidu ruší...

nezná mě,ani mou rodinu,

tak proč přichází v tuto hodinu

a ví,že nespím a poslouchám

v tom nicotném tichu i svůj dech

a mrazivý pocit odhodlaně

leze mi po zádech,

slyším hukot jak otvírá se pode mnou

brána země v těch temných krocích

toho nicotně zlého plémě.

Čekám co bude dál...

když za mými zády v zahalení stál,

i on čeká co udělám v tom strachu...

ač ztuhle,ale přesto rychle rozžhnula

jsem lampičku a v tom okamžiku,

snad trvalo to chviličku a byl v prachu...

tato tajemná postava nepřinášela dobro,

ale zlé neprodyšné jiskření,

únava srazila mě do polštáře

v přesvědčivém tvrzení,

že prošel v klidu chalupou spící

bez kahanů a svící jen tak

bez povšimnutí....a má touha nedat se

tomu zlému tajemnu mě nutí.

Vrací se...proč?Snad špatné znamení,

že jde mu o mě tomu zjevení,

ale já budu čekat a on ten zahalený

buď se s tím vyrovná,jiná cesta není...

a nebo jsem silná čarodějnice

a pak.....v boji prokleju ho,

to ví jen ten,kdo mě zná.